Buorit teavsttat hárve čállojuvvojit gárvvisin dasttánaga, dat lea ođasmahttojuvvon máŋgii. Dán dehálaš oahpu berrejit maiddái oahppit oažžut nu árrat go vejolaš čállinoahppamis, erenoamážit danne go dát máŋgga ládje lea juste nuppe gežiid go dat mo muhtin oahppit doivot iežaset oahppat čállit. Čállinoahpahusa mihttu ii leat oahpahit ohppiid čállit teavstta mainna eai dárbbaš šat maidege bargat. Mađi čeahpit šaddá čállit, dađi eanet rievdadallá iežas teavsttaid. Oahppit dárbbašit veahki ovdánahttet dan maid mii fágaterminologiijas gohčodit reviderenmáhttun. Go galgá oahppat revideret, de ferte oahppat ahte čállinproseassas leat máŋga iešguđetge dási. Čállinproseassa álggahuvvo dávjá plánendásiin dahje ideadásiin ja loahpahuvvo sávvamis válbmendásiin. Čállinbottas mii vurrolagaid leat kreatiivvalaš muttus (go produseret teavsttaid) ja nuppe vuoru fas analyhtalaš muttus (go lohkat ja ođasmahttit teavsttaid). Oahppit dárbbašit máŋggalágan doarjaga dan mielde leat go ideamuttus, reviderenmuttus vai válbmenmuttus.
Čálidettiin mii geavahit máŋggalágan čállinstrategiijaid. Muhtin čállit nákcejit ráhkadit disposišuvnna man sii sullii čuvvot hábmedettiin teavstta, ja earát fas eai máhte govahallat makkár teaksta šaddá ovdal go čállet dan. Sihke plánejeaddji ja kaos-čálli gávdnoba juohke luohkás, ja máŋga oahppi leat dien guovtti ravdačuoggá gaskkas. Oahppit sáhttet hárjehallat plánet iežaset teavsttaid, ja oahppit geat leat oahppan čállinstrategiijaid, leat čeahpibut válljet strategiijaid čállinulbmila mielde. Čállinstrategiijat eai rievddat dušše olbmos olbmui, muhto leat maid das gitta man birra áigu čállit, man ollu áigi lea, gii galgá lohkat teavstta - nappo makkár čállindilálašvuođas lea.
Eará dehálaš bealli čállinoahppamis, lea ahte buohkat geat čállet vásihit muhtomin čállineastaga. Čállineastta lea lunddolaš. Dat ii leat dušše juoga “mainna mun bártidan" dahje juoga mii fáhteha dušše su gii ii leat hárjánan čálli. Čálidettiin gihppagis dás vuollelis, leat evttohusat mat sáhttet leat veahkkin go lea bargamin máŋggalágan ja strukturerejuvvon čállinbargguiguin. Dainna lágiin hárjehallet oahppit strategiijaid, nu ahte sii nákcejit bargat jus orrot dovdamin návccahisvuođa maid mii buohkat sáhttit dovdat go deaivvadit dainna stuora vilges árkkain masa galgá dievvat teaksta.
Vai šaddá ipmirdahtti čállindilálašvuohta, de lea dehálaš ahte oahpaheaddji lea jurddašan dárkilit ohppiid bargobihtá: Mii lea bargobihtá ulbmil, ja mo dán galgá gaskkustit ohppiide. Okta didákttalaš veahkkeneavvu dasa ahte suokkardallat máŋggalágan čállindilálašvuođaid skuvllas, lea dat nu gohčoduvvon čállingolmmačiegahas. Dán gárgededje SKRIV-prošeavtta dutkit (Smidt 2008, 2010).
Čállingolmmačiegahas juohká čállima golmma geahčadanguvlui - ulbmil, sisdoallu ja hápmi - ja govvida daid oktavuođa. Čállingolmmačiegahasas leat autenttalaš čállindilálašvuohta ovdagovvan, ja go mii čállit olggobealde skuvlla - ii ge oahppama rámmaid siste - dalle lea čállimis álo ulbmil. Mii čállit danne go mis lea dárbu čállit. Jus mii čállit juogo váiddareivve bussefálaldahkii doppe gos orrut, referáhta váhnenráđi čoahkkimis dahje dušše ovtta teakstadieđu olbmái - de dát leat teavsttat main lea duohta gulahallanulbmil ja sisdoallu, dihto autenttalaš lohkkiide. Ollu dáin čállosiin maiguin mii skuvllas bargat, váilu autenttalaš gulahallanáigumuš. SKRIV-dutkit oaivvildit ahte teavstta ulbmila birra ii leat leamaš nu olu sáhka čállinproseassas. Dát leat gažaldagaid dego:
- Manne čállet oahppit dán teavstta?
- Masa dat galgá geavahuvvot?
- Gii galgá lohkat teavstta?
- Mo galgá teaksta árvvoštallojuvvot?
Eanas oassi teavsttain mat čállojit skuvllas, lea oahpaheaddji vuostáiváldi, muhto muhtomin sáhttá leat buoret bidjat eará vuostáiváldiid čállosiidda. Sáhttá ohppiid mielas orrut unnán ávkkálaš čállit fáttá birra maid oahpaheaddji máhttá jo hui bures.
Dalle oažžu oahpaheaddji duppalrolla, son lea sihke teavstta sisdoalu vuostáiváldi ja seammás lea "ekspearta” ja árvvoštalli. Garvin dihte dan, sáhttet oahppit oažžut bargobihtáid dego:
- Čále reivve muhtin olbmui, fitnodahkii dahje almmolaš reivve (omd. váidda go busse ii boađe)
- Čilget muhtin fágalaš fáttá eará ohppiide, áinnas nuorat ohppiide geain ii leat seamma ollu máhttu go sus gii čállá.
- Čállit lohkkiidčállosa báikkálaš áviisii dahje skuvlaáviisii, čállit juoidá mas oahppit beroštit.
- Almmuhit sátnevuoru muhtin jovkui maid oahppit čuvvot, omd. twitteris, facebook
- Almmuhit teavstta luohkkálanjas eará ohppiide, jogo njálmmálaččat dahje čálalaččat.
Dakkár bargobihtáiguin oažžu teaksta autenttalaš vuostáváldi ja čállindoaibma oažžu čielga meroštallojuvvon ulbmila. Dalle beassá garvit nu gohčoduvvon guorosteavsttaid, dat mearkkaša teavsttaid mat eai almmuhuvvo, main lea dušše okta vuostáváldi - ja mii maŋážassii geavvá skuvlalávkka vuđđui dahje oahpaheaddji hildui. Oahppi ferte maid beassat diehtit mii loahppabohtosiin galgá dahkkot. Muhtomin mii čállit vai beassat guorahallat ja oažžut jurdagiid báhpira ala, ii ge dan váste ahte earát galggašedje lohkat min teavstta. Dakkár dilálašvuođas lea eahpelunddolaš čállit teavstta muhtin olgguldas vuostáváldái, ja dan fertejit sii diehtit ovdal álget čállit.
Teavstta sisdoallu čatnasa teavstta ulbmilii, gii teavstta vuostáváldi lea, manne oahppit čállet dan ja masa dat galgá geavahuvvot. Go galgá čállit buori teavstta, ja vai čállin orru ávkkálaš, de lea stuora ávkin ahte oahppit ožžot čielga ja ráddjejuvvon bargobihtá. Oahppit dárbbašit maid bagadallama vai šaddá relevánta sisdoallu, sii fertejit ovdalaš máhtu aktiveret ja háhkat alcceseaset ođđa máhtu, omd. go barget iešguđetge ovdačállindoaimmaid ja ohcet gálduid.
Okta ovdamearka čielgasit ráddjejuvvon bargobihttái, ja man birra máŋga oahppi sáhttet juoidá dadjat, lea jus ožžot dákkár bargobihtáid maŋŋel go leat fitnan elliidgárddis: "Ákkastala manne sáhttet dahje manne eai sáhte eallit dollojuvvot rinddiid siste." Vai ohppiin galgá leat juoga man birra čállet, lea dehálaš hupmat daid muitogovaid birra maid lea háhkan elliidgárddis, ovdal go oahppit čálligohtet. Dákkár bargobihttá lea buorre danne go lea čadnon muhtin ovdal čállima -doibmii: dát lea spesifihkka, hástala ohppiid ovddidit iežaset oainnu áššái, seammás go fáddá lea dakkár mas oahppit beroštit. Eará dehálaš momeanta lea ahte dát lea bargobihttá mas ii leat čielga fasihtta man oahpaheaddji hálddaša - ii leat dušše okta rievttes vástádus. Dát dahká ahte oahpaheaddji doaibmá relevánta vuostáváldin. Dákkár bargobihttái sáhttá maiddái meroštallat eará autenttalaš vuostáváldiid, ovdamearkka dihte sáhttet oahppit oažžut bargun čállit reivve mas sii ákkastallet iežaset oainnu elliidgárddiid eaiggádiidda, elliidsuodjaleddjiide ja politihkkariidda. Dákkár ákkastalli teavsttaid čállin sáhttá geavahuvvot eanas cehkiin.
Goalmmát siidu golmmačiegagis lea teavstta hápmi, ii leat dušše čavgadis šáŋŋergáibádusaid birra, mas oahppit ožžot ovdamearkkaid ja minstariid dasa mo čállá teavsttaid. Oahppit dárbbašit gal máhtu iešguđet šáŋneriid birra, sihke muitaleaddji ja ákkastalli teavsttaid birra. Mánát oahpásmuvvet áigá mánggalágan muitalusaiguin, muhto eat mii sáhte vuordit ahte mánát dihtet makkár ákkastalli teaksta lea. Oahppit dárbbašit ge veahki oahppat makkár hámit dakkár teavsttain leat. Muhtimat dáidet vásihan ahte ovttabealat fokus hápmái ja šáŋŋerii ráddje ja hehtte kreativitehta, danne lea dehálaš ahte čájeha man máŋgga ládje sáhttá čállit, dan sadjái go deattuhit ráddjemiid.
Go galgá šaddat buorre čálli, de lea dehálaš sihke lohkat ollu ja hupmat ollu teavsttaid birra. Dain ságastallamiin berre deattuhit sihke sisdoalu ja teavstta hámi. Geavahit ovdamearkateavsttaid ja barggadettiin čájehit mo čállá lea ávkkálaš buohkaide. Umáhttu čállit leat eambbo sorjavaččat ovdamearkateavsttain, ja čuvvot daid dávjá hui dárkilit, ja sii geat leat eambbo čállán, nákcejit luovvanit eret minsttarin ja ieža hutkat. Teavstta hápmi doaibmá ovttas teavstta ulbmiliin ja sisdoaluin.
Vižžon gihppagis “Čálidettiin. Praktihkalaš barggut go bargá lohkan- ja čállinstrategiijaiguin”. Loga olles dan ovttas.no neahttasiiddus, dahje deaddil dákko.