Mii lea doaba ja mii lea sátni?
Doaba-sátni siskkilda sáni sisdoalu olbmo jurdagiin, dat maid guhtege iežas siste atná sáni sisdoallun. Iešguđetge gielain leat doahpagat, guhtege gielas leat iežaset gielat sánit mat ovdanbuktet doahpaga. Ovdamearkka dihte doahpagii biila lea olbmuin jurdagis diehtu mii lea, ja sátni sámegillii lea biila ja dárogillii bil. Dattege biila sáhttá leat vaikko makkár, muhto das leat eavttut mat čohkkejit doahpaga ovtta kategoriijai. Dainna lágiin doaba ovddasta refereantta. Refereanta lea ieš dat áhta. Biila lea ges dan áđa sátni. (Golden 2019: 17–18.).
Ieš sátni-sáni sáhtášii dadjat oaneheamos sierra giellaovttadahkan mii addá oaivila giellabuvttadeamis. Dat lea čilgejuvvon symbolan mii čujuha dihto áđaide dahje refereanttaide. (Golden 2019: 17.) Obanassiige leat oalle viiddes čilgejumit sátnái, ja dábálaš gulahallamis lea sátni-doaba doarvái go áigu muitalit juoidá obbalaččat mas ii leat dárbu deattuhit sierra iešvuođaid sánis, nugo cealkagiin mánná dajai vuosttaš sáni, die lei amas sátni. Giellaguorahallamiin lea dattetge dárbu doahpagiidda maiguin dárkileappot sáhttá čilget sáni iešvuođaid. Fonologalaš sátni mearkkaša sáni mii hupmangielas earuhuvvo sierra ovttadahkan, gráfalaš sátni lea čállojuvvon sátni mii sirrejuvvo gaskkaiguin (Fjeld & Vikør 2008: 31). Sátnehápmilea go geahččá sáni ortográfalaš dahje fonologalaš geahččansajis. Dat lea ortográfalaš dahje fonologalaš ovttadagaid buvtta, ja lea dan olgguldas hápmi masa čujuhuvvo. Čálahámis ovdanbuktojuvvo sátni dábálaš čállinhámiin nugo; rávdu, ja fonologalaš sátnehámis ges merkejuvvojit lassin fonologalaš dovdomearkkat. (Simonsen & Endresen ja ea. 1988: 80–81.) Ovdamearkka dihte sáhttá čájehit ahte dá leat guokte sátnehámi rávdu-sánis: rávdu ja rávddu. Sáhttet maiddái ovtta doahpagii leat moattelágan sátnehámi, nugo suopmanerohusaid dihte manni ja monni, dahje jus eará ákkaid dihte leat moatte ládje čállojuvvon nugo e-poasta, dahje epoasta.
Gáldu:
Elle Merete Utsi 2021: Mánáidgirjjiid ja oahppogirjjiid substantiivvaid ja adjektiivvaid morfologalaš guorahallan. Romssa arktalaš universitehta.