Artihkal: Guovtte- ja máŋggagielatvuohta ja giellaovdáneapmi

Guovtte- ja máŋggagielatvuohta ja giellaovdáneapmi 

Olu sámi mánát leat guovtte- dahje máŋggagielagat, ja ovdánahttet ja ohppet gielaid máŋgga ládje. Lea dábálaš ahte guovttegielat mánáid gielat, sihke ipmárdus ja árra giellabuvttadeapmi, eai ovdán ovtta ládje ja parallealla (De Houwer 2021: 21), muhto iešguđetlágan eavttuid ja ovdamáhtuid mielde. Muhtin sámi mánáin lea sámegiella gievrramus giella, ja olu sámi mánáin lea dárogiella gievrramus giella. Olu sámi bearrašiin lea sihke sámegiella ja dárogiella ruovttugiellan, ja muhtin sámi mánát bajásšaddet maid guvttiin sámegielain dárogiela, ruoŧagiela ja/dahje suomagiela lassin. Oallugat eai hálddaš sámegiela, ja earát leat oahppame giela. 

Sosiála oktavuođat, ja dat servodat mas mánná eallá, váikkuhit giellaovdáneapmái dan mielde lea go sámegiella servodaga majoritehtagiella vai                       minoritehtagiella. Vaikko sámegiella galggašii leat sihke ruovttugiella ja (guovllu)servodaga majoritehtagiella, de lea goitge eará dilli go dárogielat mánáin dan dihte go sámegielain leat eará eavttut, unnán resurssat ja rámmat. Ovdamearkka dihte váilot olu oahpponeavvut, leat unnán sámi mánáidgárdefálaldagat, ja váilot oahpaheaddjit ja mánáidgárdeoahpaheaddjit. 

Mánáidgárdeoahpaheddjiide ja earáide geat barget gielain lea dehálaš čuovvut mánáid giellaovdáneami ja atnit fágagiela mainna sáhttet čilget ja suokkardit gielalaš ovdáneami. (Høigård 2019: 80-81). Árra giellaovdáneamis ohppet mánát giela sullii ovtta ládje beroškeahttá oahppá go mánná ovtta dahje eanet gielaid. Go guovtte- ja máŋggagielat mánát ohppet gielaid, de ovdánit dat seamma oasit gielalaš ja kognitiiva vuogádagain go ovttagielat mánáin (Egeberg 2016: 57.) Guovtte- ja máŋggagielat mánát fuomášit hui árrat giela hámiid. Go mánná lea máŋggagielat, de hárjána árrat gielaide, ja fuomáša árrat ovdamearkka dihte erohusaid gielain. Nu fuomášit giela hámi. Giela hámi sáhttá fuomášit máŋgga ládje, nu go giellajietnadagaid, sojahemiid, sátnehámiid dahje cealkkadásis. Mánná oahppá dáid giellavuogádagaid gulahallama ja sosiála oktavuođaid bokte. Dárbu ipmirdit ja ieš máhttit muitalit, movttiidahttá oahppat giela. 

Mánáidgárdeoahpaheddjiide ja SAÁO-bargiide sáhttá leat ávkkálaš atnit gelbbolašvuođa mánáid gielaid birra guovttegielatperspektiivvas dainna lágiin ahte sáhttá heivehit máná giellaovdáneapmái ja čuovvut dan. Gielalaš erohusaid ferte váldit vuhtii. Dárogielas gávdnojit ovdamearkka dihte olu ovttastávvalsánit, ja sámegielas leat eanas guovttestávvalsánit ja guhkit sánit main lea earálágan deaddu ja stávvalat. Dan dihte lea stuora ovdamunni mánáidgárdeoahpaheddjiide ja earáide geat barget mánáiguin máhttit buohtastahttit gielaid ja dovdat gielalaš erohusaid vai sáhttet veardidit mii guovttegielagiidda lea dábálaš giellaovdáneapmi ja dovdat giellaváttuid ja gielalaš hástalusaid.

Gáldu: Oassi artihkkalis Mánáid sámegiella mánáidgárddiin ja skuvlla astoáiggeortnegis, Sámi lohkanguovddáš, 2021