Sámegiela riekti mánáidgárddis
Čujuhit Sámedikki diehtogihppagii sámi mánáidgárddiid birra:
Norggas lea, álgoálbmotvuoigatvuođaid vuođul, erenoamáš geatnegasvuohta váldit vuhtii sámi mánáid ja váhnemiid beroštumiid. ( ILO-konvensjon nr. 169 álgoálbmogiid birra.)
Sámediggi atná sámi mánáidgárdái vuođđun ahte dat lea čálalaččat geatnegahtton doaimmahuvvot sámegiela ja kultuvrra vuođul. Mánáidgárdi lea okta servodaga deaŧaleamos arenain giella, kultuvra ja identitehta ovdánahttimii.
Fylkkamánni bidjá johtui mánáidgárdepolitihka stáhta doarjagiid, goziheami, suohkaniid bagadallama ja eará doaimmaid bokte mat gusket mánáidgárdeláhkii. Fylkkamánni juohká ja álggaha ovddidanbargguid suohkaniin ja mánáidgárddiin.
Suohkaniin lea ovddasvástádus dasa ahte sámi guovlluid mánáidgárdefálaldagain sámi mánáide lea vuođđun sámegiella ja kultuvra. Eará guovllu suohkaniin galgá láhčit dili nu ahte sámi mánát sáhttet sihkkarastit ja ovddidit gielaset ja kultuvrraset sin kultur (mánáidgárdeláhka § 8). Mánáidgárdeláhka § 2 deattuha erenoamážit geatnagasvuođa mii mánáidgárddiin lea váldit vuhtii sámi mánáid gillii ja kultuvrii.
Sámi mánáidgárdi galgá nannet sámi mánáid idehtitehta sápmelažžan sámegiela geavaheami ovddideami bokte ja sámi kultuvrra gaskkusteami bokte. Sámi mánáidgárddi jođihit sámi pedagoglaš bargit. Guovddáš oasit sámi bajasgeassimis galggaše váldot vuhtii bargguin ja árgabeaivvis. Mánáidgárddiid organiseren ferte leat nu mánát besset oassálastit iešguđetlágan bargoproseassain ja besset oassálastit kultuvrralaš ja sosiála doaimmain. Sámegiella lea dehálaš faktor, ja lea eaktu ahte bargit máhttet sámegiela ja ahte sis lea máhttu sámi kultuvrras.
Dárogielat mánáidgárddit main leat sámi mánát galget váldit vuhtii sámemánáid giela ja kultuvrra. Mánáidgárddit galget nu ollu go lea praktihkalaččat vejolaš, láhčit dili nu ahte sámi mánát besset deaivat sámi kultuvrraset ja gielaset heivvolaš hámis.
Loga eanet mildosis vuollelis