Mánáidgárddi rámmaplána
Mánáidgárddiid rámmaplána lea mánáidgárddiid stivrendokumeantta mii čujuha earet eará makkár árvvut, sisdoallu ja ulbmil mánáidgárddis galgá leat. Mánáidgárddiid rámmaplána nanne sámi mánáid rivttiid earet eará iežaset gillii ja kultuvrii. Mánáidgárddit leat geadnegáhtton čuovvut mánáidgárddi rámmaplána. Dát boahtá ovdán mánáidgárdelágas:
§ 2. Mánáidgárddi sisdoallu: Departemeanta ásaha rámmaplána mánáidgárdái. Rámmaplána galgá addit njuolggadusaid mánáidgárddi sisdollui ja bargguide. Mánáidgárdeeaiggát sáhttá heivehit rámmaplána báikkálaš diliide.
Govva: Árvu
Mánáidgárddi rámmaplánas namuhuvvo sátni sámi olles 47 geardde, ja das lea sierra oassi sámi mánáidgárddiide ja mánáidgárddiide main leat sámi mánát. Mánáidgárddi rámmaplána earuha sámi mánáidgárddiid ja eará mánáidgárddit main leat sámi mánát. Sámi ossodagat galget čuovvut seammá oasi go sámi mánáidgárddit. Daid osiid beasat dás lohkat.
Sámi mánáidgárddit ja sámi ossodagat
Váikke čállo sámi mánáidgárddiin, de mánáidgárddi rámmaplánas dát oasit gusket sihke sámi mánáidgárddiide ja sámi ossodagaide eará mánáidgárddiin. Sámi mánáidgárddiin galgá sámegiella leat váldogiellan, ja dat galget ovddidit mánáid sámegiel gelbbolašvuođa, nannet mánáid sámi identitehta ja seailluhit sámi árvvuid, kultuvrra ja árbemáhtu. Dát eaktuda ahte bargit hálddašit sámegiela ja ahte sii dovdet sámi kultuvrra.
Sámi mánáidgárddit galget veahkehit seailluhit ja ovdánahttit sámi kulturárbbi ja čalmmustahttit sámi giela, kultuvrra, eallinvugiid ja árvvuid min áiggis. Mánáidgárdi galgá váikkuhit dasa ahte mánát oahpásmuvvet iežas ja earáid kultuvrraid girjáivuhtii, ja ahte mánát sáhttet ovdánahttit árvvusatnima ja searvevuođadovddu olles sámi girjáivuhtii.
Sámi mánáidgárddit galget geavahit árbevirolaš oahpahallan- ja bargovugiid, mánáid eavttuid vuođul dálááiggis. Mánáidgárdi galgá addit mánáide vejolašvuođa aktiivvalaččat searvat árbevirolaš doaimmaide mas bargit bagadallet ja nu veahkehit mánáid šaddat iešheanalažžan. Mánáidgárdi galgá vuođđuduvvot sámi luondduáddejupmái ja váikkuhit dasa ahte mánát sáhttet eallit harmonalaččat luonddus, ávkkástallat luonddu ja ovdánahttit árvvusatnima luonddufenomenaide. Sámi historjá ja kulturovdanbuktimat nugo duodji, luohti ja muitalusat galget leat oassin mánáidgárddi sisdoalus, heivehuvvon mánáid ahkái ja ovdánandássái.
Mánáidgárdeeaiggát galgá bargat nu ahte mánáidgárddi ulbmil galgá leat nannet mánáid identitehta mánáidgárdebirrasis mas lea sámegiella ja sámi kultuvra, ja gielddas fas lea ovddasvástádus dasa ahte sámi mánáid mánáidgárdefálaldaga vuođđun sámi guovlluin lea sámegiella ja sámi kultuvra (Oahpahusdirektoráhtta 2017:25).
Eará mánáidgárddit sámi mánáiguin
Sámi mánát mánáidgárddiin galget oažžut doarjaga seailluhit ja ovdánahttit iežaset giela, máhtu ja kultuvrra beroškeahttá gos riikkas ásažit. Sámi mánáid mánáidgárdefálaldaga sisdoallu sámi guovlluid olggobealde galgá heivehuvvot mánáid sámi duogážii. Dát mielddisbuktá ahte sámi mánáin ja váhnemiin lea vuoigatvuohta vuordit ahte bargit dovdet, ja deattuhit, dan ahte maiddái sámi kultuvra galgá leat oassin mánáidgárddi sisdoalus. Galgá láhčit dili nu, ahte mánát maiddái besset gullat sámegiela.” (Oahpahusdirektoráhtta 2017:25).
Loga olles rámmaplána das: https://www.udir.no/contentassets/5d0f4d947b244cfe90be8e6d475ba1b4/manaidgarddi-rammaplana--rammeplan-nordsamisk-pdf.pdf